Menhiry, vztyčené prabytosti.

Menhir, znamená vztyčená prabytost spojeného anděla a člověka, zasvěcence.

 

Idea a kategorie.

Jedná se o užité umění, instalace a tvorby inspirované pravěkým uměním, spojeným s vírou nebo zkušeností v léčivé, tajemné, metafyzické a spirituální působení takového tvůrčího objektu.

 

Proč si nechat vytvořit menhirový objekt.

 

Menhiry, které se dochovaly po celém starém světě z pravěku lidstva způsobují dle údajných zkušeností a snad také občas vědecky nebo filosoficky pojatých studií, stavy meditace, jasnozřivosti, ochrany, a uzdravení posilující účinky. Jsou tací, kteří potvrzují jakési ochranné vlivy menhirů u osob postižených workoholismem, prací s počítačem, dezorientací ve světě, kdy lidé hledají své místo a ukotvení.

Spánek pod letním nebem u venkovního menhiru je výtečnou meditací, prostředkem k prozření významu života ve světě přelévajícího se zmatku.

 

Vyšší význam menhirového objektu.

O menhirech se nedochovalo mnoho zpráv.

V biblických knihách se hovoří o menhirech - el masseba, které měly sloužit jako antény, zesilující spojení s vyššími světy, světy archandělů a toho, co je představovalo jako Bůh, Absolutní Bytí (příbeh Jákoba v Beth elu).

Ve Védu je menhir (skambhah), spojovatel mezi člověkem a všemi třemi sférami védských bytostí (vasuy, rudry, áditji).

V buddhismu je to stavba zvaná stambhah, čili opora osvícení a cesty k sebeprobuzení.

Tak bychom mohli pokračovat od primitivního kultu a usmiřování předků až po sloupy vznešených katedrál.

Je tu vyšší a nižší zasvěcení týkající se menhiru.

Nižší je víra v kámen jako oživenou bytost, obývanou předky, démony a anděly.

Vyšší je dávné poznání menhiru jako brány do jiného bytí, vesmíru, prožití jiného stavu existence, spojení se svoji podstatou či za-absolutnem.

 

Tvorba díla nespočívá jen v postavení vybraného kamene na místo, je to od základu až po dokončení díla proces originálního pojetí pro danou lokalitu a účel. Více nelze z pochopitelných důvodů sdělovat.