Cesta Jadeitového úsvitu a Nefritového úsměvu

Vznešené zasvěcení cesty jadeitového úsvitu a nefritového úsměvu, amulety a talismany v dávném obřadnictví a léčitelství.

Z asijského cestopisu jsem doposud obdržel několik poznání a nebývalých vhledů.

Je zřejmé, že Védy, bráhmanské sůtry, buddhistické tantry a taoistické spisy popisují shodný mikrokosmos jemného těla člověka. Rozdíly jsou spíše v jemnosti a rozlišení středisek jemného těla, než v tom, že by dané orgány jemného bytí byly v auře rozmístěny nějak odlišně.

Zdrojem poznání mohly být nezávislé objevy civilizací, obchodní výměna poznatků mezi civilizacemi, telepatické odečítání jedněch od druhých, napojení na ákášah, praprostor a databanku světa, inspirace od vyšších inteligencí předávaná těm, či oněm mudrcům a také směsice všeho uvedeného. 

Jsou tři metodiky vzájemného působení pránické energie velkého a malého světa, velevesmíru a člověka na sebe navzájem. 

Védský léčivý nebo pomocný obřad, kdy vše je pohlceno obětním ohněm, ve stylu pravěkých Abrahamových celopalů. Při obřadu je obětovaná obětina spálena, její esence je v\dána nebesům, aby bylo z jiné strany dosaženo pro jedince nebo jeho rod nebývalého prospěchu a výsledku.

V Taoismu by šlo o vazbu hexagramu knihy proměn od země k nebi, od nebe zpětnou vazbou k zemi, od oběti k vyslyšení obětníka a od cíle oběti k výsledku a prosperitě pro pořadatele oběti. Oběť spálí vše, z oběti ohni nebo vodám nic nezůstává, vyjma obětní hostiny u obětovaného zvířete, což byl v zásadě způsob jak zabránit tomu, aby lidé nespořádali celé své stádo dobytka a přežili tak jako pastevci do dalšího jara.

To jsou védské oběti pro udržení společenství a vesmírného řádu přírody (atirátra) a oběti pro nějaký žádaný výsledek (kámja).Jakmile se lidé roznožili, bylo jasné, že nebude stačit síla oběti nad prostředím rostoucích měst. Obětní rituál ustupoval do pozadí a následovaly jej obřady spojené s chrámy a svatyněmi států a velkých měst, jakož budování chrámů a svatyň, kde přišla na řadu metodika pasivního vlivu na rozvoj společnosti. Praobrazy, symboly, sochy, znaky, umělecká mystická díla naplnila prostředí buddhistických a křesťanských chrámů. Věci, tvarové působiče a posvátné předměty nadané léčivou mocí a darem vidění či ochrany vstoupily do lidských obydlí jako oltáříky, drahé kameny v základech domu, mandaly, ikony a jiné podpůrné prostředky pro zlepšení astrálního prostoru života, znásobení zbožnosti prostřednictvím díla.

Zákaz zobrazování v některých tradicích zase vyzdvihl moc psané formule, rytého jména anděla do kovu a kamene, výraz ornamentu a arabesky. Zlidšťování nezlidšťování božstev a Boha, proroků a andělů či bohyň všeho druhu, vždy šlo v zásadě o tvarový zářič, působič nebo bránu mezi vnějším vesmírem zkušenosti pěti smyslů a jemným nadsvětem prvotních idejí, pravzorů, návodů na obranu proti chaosu, temnotě a strádání. 

Tak se brzy v každé kultuře a civilizaci vytvořily mocné talismany a amulety, objekty uctívání a předměty velké moci a síly, jež se tradují z generace na generaci a jsou dokonce základem národních pokladů. 

Třetí kategorií jsou aktivní působitelé na osud a stav světa. Vadžry buddhistických lámů,taoistické řezby v nefritu a jadeitu, žehnající posvěcené kříže v rukou křesťanských léčitelů, islámské a židovské amulety s vyrytými jmény Boha a názvy andělů, tisíce domorodých předmětů. jimiž šamané léčí, záměrně obalené náboženskými mýty, aby se zakrylo, že již ani není znám prvotní návod díky němuž tyto hmotné, umělecké předměty dokáží zasáhnout osud člověka. 

Pracivilizace nebo kultury vládnoucí pránickou technologií, spočívající v alchymistické metodice, kdy vědomí sídlící mimo mozková střediska těla, je schopno ovlivnit hmotné procesy nebo posvětit předměty tak, že mají blahodárný vliv na vybrané osoby a společenstva, nám tady zanechávají dědictví zakryté nánosy prachu dějin a statisícerými legendami.

Cesta jadeitového probuzení spočívá v tajených metodikách, kterak oživené předměty, vybrané minerály nebo tvarové zářiče, řečeno nepřesně, mohou při léčbě meditační akupresury, akupunktury, masáže spojené s drahami rezonujícími s trasami životní energie čchi či prány, člověka léčit metodikou něhy, tranzového vidění a spojení s mistrem umění. Indové se vydali převážně cestou jógy, meditace, dechových cvičení a velmi účinných zvukových nástrojů, náda a šabda, jakož manter a koncentrací s nimi spojených. Předměty jsou v této metodice spíše podpůrné než zásadní talismany. 

Buddhistický vadžrajánah démantové cesty to rozšiřuje o mnohé nástroje, leckdy sahající do védského a šamanského pravěku lidstva, vadžry, dýky, zvonce, lebky řezané z křišťálu, mandaly a kadidla.

Taoistické řezby a předměty z kamene Ju, nefritu a jadeitu, jadeitové amulety Májů a Olméků, léčitelské prostředky Starého Egypta a Číny, amulety staré Persie a židovské či muslimské talismany se jmény andělů, určené k magickým a alchymistickým operacím, evokacím a ochranám, spojené s obřady svěřující tyto objekty božstvům a jménům Boha, spojijí vzácnost kamene a kovu, umělecké práce a mystické vlivy do jednoho celku. 

Masážní předměty a amulety, léčící duši, naplňující něhou a napomáhající léčení těla, v tradicích Egypta, taoistické Číny a Mezopotánie, jsou zajisté zaprášenou metodikou, jak tantrickou, tak medicínskou, jak meditační, tak relaxační. Jen je jasné a zřejmé, že není snadné proniknout k těmto uměním dávných civilizací snadno a lehce. Zvláště pak v době komerce, která je ochotna nabízet jako starověké prostředky to, co ani neznali nebo dané kultury opomíjely. Něha a léčba strádání, cestou medicíny nebo tantry jadeitového úsměvu a nefritového úsvitu, ponechává sama sobě své postupy skryté v džungli asijských a máyských pralesů a džunglí. 

Robert Neva